Hodnota AI není ve výstupu. Je ve vstupu.

Hodnota AI není ve výstupu. Je ve vstupu.

Zack Shapiro napsal text o tom, jak pracovat s AI v právní praxi. Doporučuji přečíst celý, ale jedna jeho teze mě zaujala nejvíc: trénovat model na vzorových smlouvách špičkových firem nedává smysl. Dnešní modely ty smlouvy znají. Slabým článkem je člověk, který modelu nedokáže přesně říct, co potřebuje.

V TV Nova řešíme konkrétní problém: jak zajistit, aby smlouvu vytvořil produkční nebo asistentka - rychle, správně a bez účasti právníka. Zní to jednoduše, ale stojí za tím roky práce na šablonizaci. Dnes pokrývají šablony zhruba třetinu smluv, které v TV Nova vznikají. Nový CLM systém má tento podíl výrazně zvýšit a pokrýt i složitější typy smluv, které dosud šablonizovat nešlo.

A tady narážíme na klasický projektový trojúhelník: kvalita, čas, cena. Komplexní šablona znamená mnoho možných variant výstupů. Připravit a otestovat všechny kombinace ručně je nad lidské síly - opakovaně jsme na tenhle strop narazili. Člověk dokáže promyslet zadání do určité hloubky, ale pak přestává vidět, co všechno může nastat.

Claude v tomhle podle mě zásadně mění pravidla hry. A analogii vidím v Bletchley Park. Alan Turing a jeho tým měli zachycené zašifrované zprávy, znali princip konstrukce Enigmy a měli stroj schopný testovat kombinace - ale s omezenou kapacitou. Průlom přišel přes odhad obsahu zpráv: věděli, že každá zpráva téměř jistě obsahuje určitá slova, jako hlášení o počasí nebo standardní fráze. Tyto odhadnuté fragmenty dramaticky zúžily prostor kombinací, které musel stroj prohledávat. Klíčová práce nebyla v algoritmu. Byla v kvalitě vstupu.

Náš postup je podobný. Legal engineer připraví zadání - popis toho, co šablona musí pokrýt. A připraví vzorové smlouvy: konkrétní příklady toho, jak by smlouva vypadala v různých situacích, kdyby ji psal právník bez CLM systému, prostě od stolu. Právě tato příprava vzorových výstupů je dnes nejdůležitější a zároveň nejnáročnější část práce. Čím složitější šablona, tím více variant situací musí vzory pokrýt.

Claude pak iteruje mezi zadáním a vzory a hledá správnou konfiguraci CLM systému - šablony, klauzule, pravidla jejich kombinací. Stejně jako Turingův stroj nenašel klíč tím, že mu někdo klíč popsal, ale tím, že systematicky prohledával kombinace na základě spolehlivého vstupu.

Největší komplikace jsou lidské chyby ve vzorech: nekonzistence, překlepy, mezery navíc. Claude musí vstupy nejdřív opravit, aby z nich mohl smysluplně iterovat a výsledek sladit s očekávaným výstupem.

Toto je přístup na konci března 2026. Pravděpodobně jde o přechodný stav - příští generace modelů možná vystačí pouze se zadáním a příprava vzorových výstupů přestane být kritická.

Ale zatím platí: Hodnota není v CLM systému ani v šablonách. Je v zadání a ve vzorech. A Claude najde zbytek.

Je dobré si připomenout, že principy, na kterých dnes stavíme, formuloval už Alan Turing. Pokud ten příběh neznáte, stojí za to si pustit The Imitation Game.

Shapirův článek v komentáři

Zobrazit originál na LinkedInu

« Zpět na příspěvky