Sdílím odkazy na dva LinkedIn příspěvky, které mě v posledních dnech zaujaly. Oba se týkají témat, které v současnosti řeším a proto doplňuji můj názor.
📄 ERPnews 24.4.2025
Sdílím odkazy na dva LinkedIn příspěvky, které mě v posledních dnech zaujaly. Oba se týkají témat, které v současnosti řeším a proto doplňuji můj názor.
Mají Contract Lifecycle Systémy budoucnost?
V TV NOVA už dva roky implementujeme Icertis a stále nemáme hotovo. V současné době, pořád ještě ve starém řešení, jsou 2/5 nákupních smluv vygenerovány ze šablon, 1/5 smluv vzniká úplně bez vstupu právníka.
V současném contract management řešení, jehož první verze vznikla před 8 lety a před 5 lety prošlo redesignem, jsme ve zpětném pohledu relativně rychle vytvořili desítky šablon. Když se o to samé snažíme v Icertisu, je to mnohem komplikovanější. Icertis, jako univerzální řešení určené pro globální trh vyžaduje se přizpůsobit určité logice a to není snadné. Vývoj a administrace je rozdělena mezi více lidí, takže jen komunikace a prioritizace pohlcují spoustu času. Vše, včetně testování, je tedy o řád složitější. A složitější je to i pro koncové uživatele, kteří se musí naučit jakým způsobem smlouvu pomocí průvodce vygenerovat.
Někdy mám pocit, že už se pohybujeme na hraně našich možností automatizace založené na pravidlech – analýza smlouvy, návrh šablony v souladu s logikou Icertisu, určení atributů, ošetření přípustných a nepřípustných kombinací parametrů, testování, opravy… Je to náročné pro všechny zúčastněné strany a výsledek je z pohledu koncového uživatele těžkopádný a náročný na školení.
Možnost, že budeme mít k dispozici A.I. agenta, který na základě stručného pokynu prostě smlouvu bez složitých pravidel napíše, je tedy mimořádně lákavá. A nemusí to být sci-fi, pokud A.I. bude mít pro své učení k dispozici náš archiv smluv a k tomu i další data jako jsou interní směrnice. Důležitý je i soulad s právním řádem, což by ale také měla A.I. – dříve či později – zvládnout. Přechod ze šablonizace na agentizaci tvorby smluv je tedy lákavá představa. I tak ale zůstává spoustu důvodů, proč CLM systémy (zatím) zachovat. Archiv smluv musí být jeden zdroj pravdy a přístup musí být řízen uživatelskými právy. A nejde jen o viditelnost smluv, důležité je, aby A.I. agent pracoval jen s informacemi, ke kterým má daný uživatel přístup. To a mnoho dalších funkcionalit např. pro revizi nebo dodatkování smluv je dost náročné, není možné to dělat na koleni. Robusní CLM systém proto dává smysl, mj. i tím, že náklady na jeho vývoj sdílí větší skupina uživatelů.
Budou vlastní účetní oddělení firem nahrazovat vysoce efektivní účetní firmy? A jak často bude potřeba vstup člověka do účtování?
Vyjádřil jsem se už v komentáři u příspěvku a kopíruji sem:
Scénářů, co se stane s vlastními účetními oddělení ve firmách je několik. V příspěvku popsané předání účetní firmě je jedna možnost. Bude to také zmenšování, které ale narazí na problém zastupitelnosti v době dovolené či nemoci a soustředění znalostí u jednoho člověka. Další možnost je koncentrace účetních do týmů na úrovni matky/vlastníka společnosti. To už jsme viděli u HR a teď to může přijít u účetnictví.
Problém popsaný jako "specifické účtování (tedy odborné posouzení)" budeme řešit čím dál tím častěji a podíl účetních zápisů, které vyžadují odborné posouzení, tedy vstup člověka, se stane indexem, který bude na první pohled indikovat náročnost účetnictví konkrétní firmy. A opačná množina, tedy to, co NEpotřebuje posouzení, by mělo být oblastí, kde se lidská kontrola změní v namátkovou a nakonec zmizí úplně. Přesně určit např. které faktury nepotřebují kontrolu, pak bude klíčové v rámci efektivity účetního oddělení nebo účetní firmy. Kdo to odhadne dobře, zvládne obrovské množství práce bez chyb, kdo špatně, ten buď bude kontrolovat něco zbytečně nebo nést odpovědnost za chyby. Procesy, které budou odborné posouzení řídit se stanou při vedení účetnictví klíčovou věcí.